Jak ošetřit odřeninu doma krok za krokem?

Sjedete z kola na štěrku a na lokti vám zůstane odřená, mírně krvácející plocha. Prvních pár minut rozhoduje o tom, jak se rána zahojí. Většinu povrchových odřenin zvládnete doma s čistou vodou, sterilním krytím a trochou trpělivosti. Hluboké nebo silně znečištěné rány naopak patří lékaři. Tady je postup od zastavení krvácení po převazy a také výčet signálů, které vás mají poslat do ordinace.

Nejdřív ruce a zastavení krvácení

Než se rány dotknete, umyjte si ruce mýdlem a vodou. Špinavé prsty přenesou do rány bakterie rychleji než samotný pád. Máte-li po ruce jednorázové rukavice, použijte je. Odřený loket se ošetřuje snáze vsedě, s opřenou končetinou.

Krvácení z povrchové odřeniny bývá slabé a rána spíš prosakuje. Přiložte čistý sterilní polštářek nebo čistou látku a lehce zatlačte. Držte tlak několik minut a krytí nezvedejte každou chvíli, aby se sraženina nerozrušila. Většinou krev brzy ustane sama.

Pokud krev stříká nebo prosakuje i po delším tlaku, nejde o obyčejnou odřeninu. Držte tlak na ráně a volejte tísňovou linku 155 nebo 112. Totéž platí, když je rána hluboká a pod kůží vidíte tuk nebo sval.

Čištění: voda a trpělivost

Ránu vyplachujte proudem čisté tekoucí vody, klidně několik minut. Voda z kohoutku je pro odřeninu dostačující, pokud je pitná. Cílem je odplavit písek, drobné kamínky a špínu z povrchu.

Zbytky, které nejdou smýt, opatrně odstraňte pinzetou, kterou jste předtím omyli. Do rány nešťourejte a nedrhněte ji kartáčkem. Zanořené cizí těleso nechte zdravotníkovi.

Okolí rány jemně otřete čistou gázou od středu směrem ven. Dezinfekční přípravek na rány se používá spíš na okolí a podle návodu výrobce. Čistý alkohol v otevřené ráně pálí a zbytečně dráždí tkáň.

Krýt, nebo nechat zaschnout?

Dlouho se tvrdilo, že rána se má nechat zaschnout na vzduchu. Dnes se u odřenin doporučuje spíš vlhké hojení pod krytím. Sterilní krytí chrání ránu před špínou a brání tomu, aby se přilepila k oblečení.

Na malou odřeninu stačí náplast s polštářkem nebo sterilní gáza upevněná páskou. Na větší plochy se hodí krytí, které se do rány nepřilepí. V lékárně vám poradí s výběrem podle velikosti a místa.

Mast s antibiotikem nepoužívejte bez rady lékaře nebo lékárníka. Domácí obklady z bylin nebo kuchyňských surovin raději vynechte. Vata do rány také nepatří, její vlákna v ní uvíznou.

Převazy v prvních dnech

Krytí měňte jednou denně, případně dřív, když se promočí nebo zašpiní. Před převazem si znovu umyjte ruce. Starou náplast sundávejte pomalu, ve směru růstu chloupků.

Přischlé krytí namočte vlažnou vodou, aby se uvolnilo bez trhání. V prvních dnech rána mírně vlhne a tvoří se na ní nažloutlý povlak. Samotný povlak ještě infekci neznamená, hlídejte spíš zarudnutí a bolest.

Po několika dnech se tvoří nová kůže a odřenina začne svědit. Nedrbejte ji. Neodtrhávejte strup ani odlupující se okraje, hojení se zpomalí a může zůstat jizva.

Co odřenině neprospívá

Častý omyl říká, že co pálí, to funguje. Pálení je jen signál podráždění tkáně. Šetrné vyplachování pomůže víc než agresivní roztok.

Druhý omyl: odřenina se zahojí rychleji na slunci. Čerstvě zahojená kůže je citlivá a snadno se spálí. Jakmile je povrch uzavřený, chraňte ho oblečením nebo krémem s ochranným faktorem.

Třetí omyl se týká sportovců, kteří ránu překryjí obvazem a hned trénují. Pot a tření rány dráždí. Dejte jí pár dní klidu nebo použijte pevnější krytí, které se neposouvá.

Kdy nestačí domácí péče

Domácí péče má své hranice. K lékaři jděte, pokud je rána hluboká, rozsáhlá, na obličeji nebo nad kloubem, případně pokud v ní zůstaly nečistoty, které nejdou vyplavit. Totéž platí při pokousání zvířetem.

• zarudnutí, které se šíří do okolí
• bolest, otok a teplo, které přibývají po prvních dnech
• hnis nebo nepříjemný zápach
• horečka nebo červené pruhy vedoucí od rány
• rána, která se po dvou týdnech nezhojila

Ověřte si také, kdy jste měli poslední očkování proti tetanu, platnost se řídí očkovacím kalendářem. Větší pozornost věnujte dětem, lidem s cukrovkou a těm s oslabenou imunitou, u nich se s lékařem poraďte dřív.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Česká lékařská společnost JEP
• Státní zdravotní ústav